Víno číňanům chutná stále více
Navíc ho Číňané znají už tisíce let. Většinu doby stálo ve stínu tradičního alkoholu, vyráběného především z rýže. Nyní je ale považováno za zdravější alternativu. Stalo se symbolem prestiže, společenského statutu a západní kultury. Jeho prodeje rostou závratným tempem a rychle bohatnoucí Číňané se nezdráhají zaplatit často i tisíce eur za jednu láhev. Řeč je samozřejmě o víně.
Tisíciletý nápoj
Víno je v Číně známo již možná 9000 let, přesto si však cestu na stůl hledal snáze tvrdý alkohol, vyráběný jak z rýže, tak z různých druhů ovoce. Víno bylo převážně využíváno v souvislosti s nejrůznějšími rituály. Symbolem zrodu moderního vinařství se stala vinice Zhanyu, založená v roce 1892. Vinař Zhang Bi-shi začal pěstovat vinnou révu ze sazenic dovezených z USA a zavedl do výroby postupy běžné v tradičních vinařských zemích. Mezi nejznámější současné značky čínského vína patří např. Dynasty nebo Great Wall či Dragon Seal.
Číňané víno pijí, málo, ale stále více
Čínské víno zatím obvykle nedosahuje kvalit toho francouzského, australského či jihoafrického, jeho spotřeba přesto roste. Již nyní přesahuje celou miliardu lahví a toto číslo může růst až několikanásobně. Vždyť Čína, to jsou stamilióny potenciálních konzumentů. Průměrná spotřeba na obyvatele je asi půl litru ročně, zatímco celosvětový průměr je 7 litrů. V nejbližších letech by se spotřeba mohla zvýšit až na 2 litry, tedy čtyřnásobně! Pro ilustraci uveďme, že v roce 2005 se dovezlo 50 milionů litrů vína, zatímco v roce 2012 to bylo už 430 milionů litrů. Drtivou převahu má víno červené. Čína je už nyní pátým největším konzumentem, když na šestou příčku odsunula Velkou Británii. Znovu zopakujme, že víno je v Číně zatím spíše otázkou prestiže, a tak je velmi často upřednostňována kvalita před kvantitou. Bez dárkové krabice s lahví vína se dnes již neodehraje téměř žádné důležité obchodní jednání. Zakoupit je možno kupříkladu i láhev osázenou kameny Swarovski. Zákazník za ni zaplatí v přepočtu přes 70 000 Kč. Gernot Langes-Swarovski ostatně v Číně vybudoval v provincii Hepei celou vinici za téměř 30 milionů dolarů.
Čínská spotřeba láká zahraniční výrobce
Obrovský čínský trh je jistě velkým lákadlem. Největším dovozcem vína je pochopitelně Francie (až z 50 %), následuje ji blízká Austrálie. A víno se pohybuje oběma směry. Například francouzský podnik Remy Martin a čínská Dynasty navázaly strategickou dohodu o výhradním zastoupení při vzájemném prodeji produktů ve svých zemích. Zájem Evropanů o čínské víno je ale spíše otázkou zvědavosti.
Dovoz vína do Číny probíhá nejčastěji formou velkých aukcí a pomyslnými branami ke vstupu na čínský trh jsou dlouhodobě Hong Kong či Šanghaj. Ani česká vinařství v tomto směru nezůstávají pozadu. Na společné prezentaci v hlavním městě Pekingu se představily sklepy Roztoky a další české společnosti a dohodly se na dovozu v řádu desítek tisíc litrů vína. Tato akce navíc ani zdaleka nebyla ojedinělá a je tedy vidět, že i čeští vinaři jsou si čínského potenciálu dobře vědomi. Právě tyto ochutnávky jsou nejběžnějším způsobem, jak navázat první obchodní styky.
Kopírování je problém i zde
Neblahým specifikem čínského trhu je kopírování a napodobování. Příkladem může být prodej lahví Chateau Lafite v hodnotě tisíce eur, navzdory tomu, že prodávaný ročník ve skutečnosti ještě ani nebyl lahvován. Vína této značky se prodalo odhadem až dva miliony lahví. Výrobce do Číny ovšem dováží pouze 50 tisíc lahví ročně. Obrana je vždy složitá, ne-li dokonce nemožná. Jedinou nadějí je stále rostoucí povědomí o víně a rostoucí počet jeho znalců.
Spojení slov „Čína“ a „víno“ můžeme chápat i v jiné rovině. Skupina nejbohatších Číňanů hledá možnosti k investování svých prostředků. Právě vinice se staly velmi populární volbou. Jen v oblasti Bordeaux jich už Číňané skoupili na dvě desítky a investice míří i do dalších částí (nejen) Francie. Proti tomu se bouří místní obyvatelé. Považují to za prodej národního bohatství a žádají orgány, aby zakročily. Mnozí však ujišťují, že vinice budou spravovat původní vinaři a kromě majitele se tak nic nezmění. Některé vinice už ale noví majitelé přestavěli na luxusní hotely pro bohaté turisty ze své země.
Prodej vína v Číně je jedním z vlaků, do kterých lze stále ještě naskočit i za jízdy. Obrovský potenciál spojený s bohatnutím střední a vyšší třídy v kombinaci s touhou po všem západním otevírá obrovské možnosti pro vstup na tento, pro mnohé stále ještě tajemný, trh. Čínská vláda slibuje výraznou podporu vinařského průmyslu a do roku 2015 plánuje nejméně 15% každoroční růst. Vinařství je tedy v Číně nadmíru lákavým odvětvím. Je snad ještě nutné cokoliv dodávat?