Patentová ochrana v ČLR
Evropská obchodní komora, Americko-čínská obchodní komora a Americký úřad informačních technologií (USITO) v prosinci 2010 uspořádaly další z řady debat u kulatého stolu týkajících se vývoje čínské politiky původních inovací (indigenous innovations), které jsou v Číně velmi sledovanou problematikou. Debata se zabývala především otázkami, zda Čína skutečně inovuje a zda se brzy může stát „továrnou na patenty“. Inovace v Číně se staly diskutovanými v souvislosti s čínským patentovým právem, jehož novelizace vstoupila v platnost v říjnu roku 2009. Podstatnou změnou bylo umožnění podat žádost o patentování v zahraničí. To znamená, že vynálezy pocházející z Číny lze patentovat v zahraničí bez předchozího patentování v Číně. Nicméně žadatelé by nejprve měli vynález poskytnout Státnímu patentovému úřadu k posouzení z hlediska ochrany státního tajemství. Definice „vynalezeno v Číně“ je však sporná, obecně se tak zákon vztahuje na vynálezy vyvinuté v Číně ve spolupráci čínských a zahraničních investorů. Tentokrát se účastníci debaty zaměřili na zodpovězení otázky, zda Čína skutečně inovuje a zda se brzy stane „továrnou na patenty“.
Původní inovace totiž úzce souvisí také s jedním ze stěžejních bodů 12. pětiletého plánu, a to transformací modelu ekonomického růstu. Pozvaní zástupci významných institucí činných v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví a z oblasti vědy a výzkumu doložili mnoho statistických údajů, které potvrdily soustavný každoroční nárůst v počtu žádostí o udělení patentu podaných u čínského SIPO1. Ne vždy se však jedná o kvalitní patent a tudíž o inovaci. Thomas Pattloch, působící v Pekingu jako expert při Delegaci EU v oblasti duševních práv a jediný nečínský účastník panelu, uvedl hned několik důvodů, proč tomu tak je. Kritizoval zejména čínský patentový systém, který je levný a velice rychlý. Patenty jsou přiděleny až ve 40 % případů. Při žádosti o patent navíc není třeba prokázat původ patentu a je tedy celkem snadné takový systém zneužít. Většina patentů udělených v Číně jsou pak patenty nových designů nebo nových modelů, které nevyžadují náročnou technickou inovaci. Ročně počet podaných žádostí u SIPO vzroste průměrně o 30 %, přičemž žádosti domácích firem převyšují počet žádostí společností zahraničních o více než polovinu. Výhledově se očekává, že Čína již v roce 2011 překoná Spojené státy a stane se zemí s největším počtem podaných žádostí o patent u domácího IP úřadu a tento trend bude pokračovat i v následujících letech. Pokud jde o žádosti podané u WIPO, průměrný roční růst počtu žádostí podaných čínskými subjekty je sice vysoký, nicméně v porovnání s žádostmi amerických subjektů podaných u té samé organizace je nepoměrně nižší. Čím je tento rostoucí trend především u domácích patentů způsoben? Vědecká a technologická politika Číny podporuje tzv. původní inovace s cílem zlepšit domácí kreativitu a podstatně snížit závislost na zahraničních technologiích. Patenty domácího původu pak zajišťují místním investorům licenční platby. Státní dotace pokrývající poplatky za podané žádosti jsou dalším faktorem, který uměle zvyšuje počet žádostí. V neposlední řadě počet žádostí zvyšují žádosti hlavních akademických institucí, které jsou však vlastněné státem. V porovnání s ostatními zeměmi se čínský akademický sektor podílí na celkovém počtu žádostí o patent na národní úrovni 16 procenty. To samé se týká státem vlastněných či řízených podniků, do jejichž výzkumu stát investuje. Zatímco v roce 2006 stát investoval do výzkumu a vývoje 1,4 % HDP, do roku 2020 plánuje investice ve výši 2,5 %.