Farma Čínsko-česko-slovenského přátelství
Když v padesátých letech vláda Československé socialistické republiky poskytla Čínské lidové republice dar 600 kusů zemědělské techniky, aby tak pomohla rozvoji zaostalého čínského zemědělství, Číňané tuto techniku použili k založení nového zemědělského družstva, vzdáleného jen několik hodin jízdy od Pekingu. Z vděčnosti tuto farmu pojmenovali Farma čínsko-československého přátelství, což jakkoli v překladu ztrácí kouzlo a mírně roztahuje koutky, v čínštině nepůsobí nijak šroubovaně.
Pomník přátelství, na fotografii velvyslanec Libor Sečka společně s ředitelem farmy panem Lv Zhenhua
Padesát let existence podniku neznamenalo jen nezbytnou změnu názvu, která reflektovala události v Československu devadesátých let, ale také překotný rozvoj, který celému konglomerátu přinesl zejména nástup osmdesátých let a politika přechodu na tržní ekonomiku Deng Xiaopinga. Zatímco označení „farma“ zůstává, podnik dnes není jednoduché zařadit v rámci kategorií obvyklých v jiných zemích. V prvé řadě se jedná o obrovský konglomerát s vysoce diverzifikovanou ekonomickou produkcí a poněkud zavádějícím označením „farma“. Z pohledu běžného návštěvníka totiž farma vypadá spíš jako město (resp. v čínských poměrech vesnice) s vlastní infrastrukturou a občanskou vybaveností. Je evidentní, že zatímco stěžejní ekonomický přínos pro farmu představuje zpracování ropy, již dnes se vedení snaží soustředit také na moderní technologie.
A není se čemu divit. Zatímco mezi 600 podniky, které tvoří konglomerát farmy, táhne ekonomicky celý projekt zmiňovaná rafinerie, pro zachování udržitelného rozvoje i v budoucnu již dnes farma investuje vysoké finanční částky do rozvoje moderních technologií a turistických služeb. Návštěvník se tak neubrání překvapení, když uprostřed rozsáhlé, nutno říci nijak malebné stepi, která farmu obklopuje, narazí na golfové hřiště. Rozvoj regionu dokumentuje také nedaleká vilová zástavba, kde zatím prázdné luxusní domy čekají na nové majitele. Pokud budete mít o jeden z nich zájem, možná vás bude zajímat, že v žádném z nich nechybí speciální místnost pro karaoke bar a že jejich cena se mezi položením základního kamene a kolaudací zvýšila o tři sta procent. Čínská realitní bublina tedy zřejmě zasahuje i sem.
Samostatnou kapitolou je pak vztah vedení a zaměstnanců (resp. obyvatel) farmy k České republice, který je až překvapujícím způsobem přátelský a upřímný. A snad aby o něm nikdo ani v budoucnu nemohl pochybovat, hned u vjezdu na farmu spatří návštěvník monument čínsko-česko-slovenského přátelství.
Farmáři mají se svým dítětem velké plány. Zatímco v současné době se počet obyvatel farmy odhaduje na zhruba 50 000, během následujících let by měl vzrůst až na jeden milion. V souvislosti s bouřlivým rozvojem regionu, který provinční plánovači pro blízkou budoucnost narýsovali, by v rámci farmy měly také vyrůst 4 nové univerzity. Rafinerii, která je doposud závislá na kamionových dodávkách ropy, by měl s Bohaiským zálivem propojit ropovod. Je tak docela dobře možné, že za několik málo let bude na západě Číny existovat moderní město velebící i na mapách přátelství mezi Českou republikou a Čínou. A to je dobrá vizitka.