Domů Média Články Až se Čína zatřese

Až se Čína zatřese

Autor článku:
Jan Hebnar
Jan Hebnar

Čína byla a stále ještě je považovaná za vítěze v zápase s ekonomickou krizí. Masivní záchranný balíček ve výši čtyř miliard Juanů poskytl čínské ekonomice v bolavých letech infuzi a přesto, že se velká část peněz přelila do neproduktivních sektorů a investic, čísla šla nakonec plánovačům na ruku. Růst HDP neklesl pod osm procent, a to ani v krizovém roce 2009. Jenže ani v makroekonomice není dobré dělat účet bez hostinského. Čínská ekonomika je stále živená investicemi do nemovitostí, infrastruktury a exportem. Vzývané přeorientování čínské ekonomiky na spotřebu se stále neděje a zatímco u investic do nemovitostí se stále častěji mluví o realitní bublině, jejíž prasknutí je dílem okamžiků, exportní výkonnost čínské mašiny klesá, neb zchudlá Evropa nemá čínské zboží za co kupovat.

Prorokovat ekonomický pád Číny je mezi západními analytiky populární sport již nejméně od počátku devadesátých let. Třicet let dvouciferného růstu HDP se vymyká všem teoriím, a tak se dá vždy najít nějaká poučka, podle které se ekonomika země středu musí zákonitě zřítit. Zatím se tak nicméně nestalo. Poslední měsíce jsou však v něčem jiné.
Čínská národní banka snížila na konci listopadu výši povinných minimálních rezerv o půl procenta. Je to poprvé od roku 2008. O snížení povinných rezerv rozhodli centrální bankéři přesto, že čínská vláda včetně premiéra Wena celý listopad sveřepě opakovala, že Čínská národní banka bude pokračovat v monetárním utahování. Změnu výše povinných rezerv není možno interpretovat jinak, než že riziko možného zpomalení čínské ekonomiky v očích číprognostiků definitivně převážilo nad obavami z tradičního čínského strašáku – inflace. Ta ještě v první polovině roku 2011 patřila k hlavním ekonomickým starostem čínských plánovačů.

Inflaci se tedy podařilo zkrotit až v druhé polovině roku 2011 (růst cen se zastavil na šesti a půl procentech a od té doby stále mírně klesá), ovšem jen za cenu poměrně radikálních opatření včetně některých zásahů do ekonomiky, které by mimo čínský plánovaný systém jistě způsobily paniku (pokuty za zvýšení cen potravin pro obchodní řetězce atd.). Naskýtá se tedy otázka, proč je nyní třeba toto těžce vydobyté vítězství kompromitovat a pouštět do ekonomiky další peníze.
Odpověď leží v Evropě. Nejčastěji citovaný předstihový indikátor (index nákupních manažerů tzv. PMI) zpracovávaný hongkongskou bankou HSBC poprvé v říjnu klesl pod hodnotu 50 bodů. To znamená, že výrobní sektor čínské ekonomiky prochází kontrakcí. Evropané totiž přestali objednávat čínské zboží. Poslední monetární opatření jsou tak nezbytná s ohledem na udržení hospodářského růstu, který by i podle pětiletého plánu neměl klesnout pod 8 procentních bodů, jelikož plány se musejí plnit, a to za každou cenu.

Jelikož inflace v posledních měsících klesá, budou tak odhadovaných 400 miliard Juanů, které snížení povinných rezerv do ekonomiky napumpuje, pravděpodobně statistiky růstu cen „umět“ pojmout. Daleko větší problém ale leží v tom, co se s takovým objemem peněz stane. A hádanka to není příliš složitá – řada pozorovatelů se dlouhodobě shoduje, že čínská ekonomika stále roste na vlně realitní bubliny. Cena nemovitostí v čínských metropolích dosahuje obludných rozměrů – například nájem za metr čtvereční obytné plochy v Pekingu se podle časopisu Forbes řadí k třem nejvyšším na světě (hned za Tokyem a Hong Kongem). A to není na město, kde průměrný plat dosahuje v přepočtu 12 000kč málo. Přitom řada nově postavených nemovitostí zeje prázdnotou. Číňané je využívají jen jako investiční příležitost, neb čínský kapitálový trh je nevyzpytatelný a úrokové sazby na bankovních účtech směšně nízké.

Stále rostoucí ceny bydlení se podařilo zkrotit zase až v posledních měsících. Měly na tom zásluhu opět jednak administrativní opatření (například zákaz Číňanům kupovat nemovitosti ve městech, kde nemají trvalý pobyt), jednak právě zmiňované monetární utahování realizované bez přestávky od roku 2008 a pak také samovolné „zpomalení“ ekonomiky v důsledku globální a později dluhové krize (což je samozřejmě tak trochu danajský dar).

Čínská vláda (resp. její centrální banka, která je vládě přímo podřízena a není tedy nezávislá, jako je to jinde ve světě) tak nyní stojí před dvěma zly. Buď pokračovat v monetárním uvolňování a dále přifukovat realitní bublinu, jejíž prasknutí může znamenat velký malér nejen z pohledu makroekonomického, ale také z pohledu v Číně často skloňované „harmonie ve společnosti“. Nebo přestat lít do ekonomiky nové peníze a přihlížet, jak v důsledku nedostatku likvidity dále pokračují krachy malých a středních exportních výrobců, doprovázené zvýšením nezaměstnanosti, snížením tempa růstu HDP a možnými sociálními problémy. Volit by pravděpodobně těžko dokázala i chytrá horákyně, lze však odhadnout, že pravděpodobnější je druhá možnost – tedy zpomalení růstu HDP, možná až někam k (pouhým) sedmi procentům. Tato varianta se totiž dá oproti prasknutí realitní bubliny relativně dobře „zmanažovat“ a bude tak pravděpodobně čínským plánovačům připadat bezpečnější.
Možné blížící se ekonomické zpomalení Číny, jež je nyní pravděpodobnější než kdykoli předtím, má však také praktický apel a hmatatelné projevy. To, že ekonomická situace čínských podniků není dobrá je například vidět také na rapidním nárůstu počtu případů neplnění smluv a dohod, které s čínskými partnery zahraniční podnikatelé uzavírají. Množí se také podvody, kdy legitimní a dlouhodobě fungující společnosti, které jsou však nyní těsně před bankrotem, vylákají ze zahraničních obchodníků zálohy za zboží, načež se po nich slehne zem. Ačkoli podnikat s Čínou nebylo nikdy snadné, v posledních měsících se právě také v důsledku potíží, do kterých se čínští podnikatelé dostávají, pozice zahraničních podniků ještě ztížila. Neb slovy Francois Villona „nuzota z lidí lotry činí a vlky z lesů žene hlad.“

Článek vznikl pro časopis PROFIT

Potřebujete konzultovat svůj podnikatelský záměr s Čínou?

Ozvěte se nám a domluvíme se na spolupráci.

Kontaktujte nás
2024 © SINOVIA CONSULT s. r. o.
Webdesign: HexaDesign Realizace: Studio digitálních řešení
TOPlist