TOPlist

Reformu sociálního státu pocítí i cizinci

Jan Hebnar, Hana Walderová
Reformu sociálního státu pocítí i cizinci

Čína vzývá sociální stát, výrazné změny pocítí zejména cizinci

Číňané spoří. A to víc než kdo jiný. S téměř čtyřiceti procenty uspořených prostředků se čínské domácnosti pravidelně řadí na první místa ve světovém srovnání. Vysoká úroveň domácích úspor žene peníze obyvatelstva do rukou bankovních ústavů, které je pak půjčují na mnohdy nerentabilní – převážně infrastrukturní a developerské – projekty. Bubliny čínské ekonomiky se nafukují, disbalance prohlubují. Zkušenost ze Západu však říká, že spotřebitelská poptávka dokáže nasměrovat likviditu nejracionálnějším způsobem. Ocenit nejkvalitnější produkty, podpořit inovace. Jenže jak to udělat, když 40 procent disponibilního důchodu domácností končí na bankovních účtech nebo – ještě hůře – ve strožoku? A proč tomu tak vlastně je?

Odpověď je jednoduchá a komplikovaná zároveň.Číňané spoří, protože si nemohou být jisti, že zítra nebudou potřebovat peníze, které by mohli dnes utratit. A to především na lékařskou péči nebo důchod. Řešením, jak vytáhnout z kapes čínského spotřebitele za nákup zboží juan navíc, je tedy ujištění, že zítra jej nebude potřebovat při ošetření v nemocnici. Proto vstoupila 1.7.2011 v platnost dlouho připravovaná reforma sociálního pojištění. Ta si klade za cíl sjednotit dosavadní roztříštěný systém a připravit stabilní sociální základnu, díky níž se bude stát schopen vypořádat s nadcházejícími demografickými změnami a udržet hospodářský růst.

Čínská lidová republika zavedla svůj vůbec první sociální systém v roce 1951. Od té doby jej velmi často mění, ruší a zase zavádí zpátky, neb jeho funkčnost byla vždy diskutabilní a to především mimo velká města, na vesnici. Změny bývají tak razantní, že historii státního sociálního zabezpečení dělí Čína na etapy. Ta pátá začala teprve před pár dny a vůbec poprvé přesně definuje, jak do systému začlenit zahraniční pracovníky. Cizinci s pracovním povolením se ve věcech sociálních stávají rovni čínským občanům a jako takoví jsou také povinni přispívat do systému sociálního pojištění. Výše odvodů se však může výrazně lišit. Např. v Šanghaji je zaměstnavatel od 1.7.2011 povinen odvádět 37% podíl ze zaměstnancovy mzdy, zatímco v Pekingu „pouze“ 32%.5 Strop odvodů je stanoven na trojnásobek průměrného místního platu za uplynulý rok. Tedy např. v Šhanghaji, kde se průměrný měsíční výdělek v roce 2010 pohyboval okolo 3.900 RMB, činí maximum, které zaměstnavatel za svého pracovníka odvede, 11.700 RMB. Pracovník sám do státního fondu přispívá 11% podílem a strop je opět stanoven na trojnásobek měsíčního průměrného platu.

Nový zákon pokrývá pět oblastí sociálního pojištění a vztahuje se prakticky na všechny legálně zaměstnané:

  • sociální důchodové pojištění
  • sociální zdravotní pojištění
  • pojištění pokrývající úrazy na pracovišti
  • pojištění v nezaměstnanosti
  • sociální podporu po dobu mateřské dovolené

Jestli Vám systém odvodů připadá podobný tomu našemu, tak vězte, že to není úplnou náhodou. Čína se totiž při přípravě reformy nechala v mnohém inspirovat Evropou. V rámci projektu EU-China Social Security Reform Co-operation Project (EUCSS) evropští experti na sociální otázky představili čínským kolegům různé typy evropských sociálních systémů. A vzhledem k námi prožitému přechodu od centrálně plánovaného hospodářství k tržní ekonomice se čínští experti vydali na jednu ze svých „studijních cest“ i do České republiky. Praha se navíc stala také hostitelem závěrečného meetingu tohoto pětiletého projektu. Nový sociální systém bude tedy bez pochyb znamenat pro většinu podniků spíše vyšší náklady na pracovní sílu. To samozřejmě není potěšující zprávou, v žádném případě bychom však nedoporučili spoléhat na to, že Čína je stát veliký a že firem je tu příliš. Takovýto přístup by mohl přijít zahraniční firmy docela draho, neb ty jsou tradičně v hledáčku čínských úřadů více, než podnikatelé domácí. Nezaplatí-li zaměstnavatel příspěvky včas, hrozí mu každý den od data splatnosti pokuta 0,05 % z dané výše odvodů. Pozor si podnikatelé musí nově dát také při zakládání nových společností. Zákon jim stanoví další povinnost – do 30 dnů od oficiálního založení firmy je třeba se zaregistrovat na tamějším odboru sociálního zabezpečení, kde budete muset také nahlásit každého nového pracovníka (lhůta taktéž 30 dnů od začátku jeho pracovního poměru). Pokutou za nesplnění této povinnosti je opět částka v rozmezí od jednoho- až po trojnásobek příspěvků za Vámi nezaregistrovaného zaměstnance. Postiženy v tomto případě mohou být i další osoby jako např. Pracovník zodpovědný za personální agendu daného zaměstnance. Nový zákon zvýší firemní náklady a možná výrazně omezí počet zahraničních pracovníků v Číně. Na druhou stranu však odstraní lokální specifika a cizincům umožní využít státního sociálního pojištění. Otázkou však zůstává, do jaké míry tento benefit budou moci zahraniční zaměstnanci opravdu využít. Nikdo totiž dnes přesně neví, co se stane, až po vypršení pracovního víza zemi opustí. Pokud jste odváděli sociální pojištění po dobu delší než 15 let, měli byste být oprávněni k pobírání čínského důchodu, případně k navrácení odvedeného pojištění. Zákon se však o této možnosti prozatím vyjadřuje pouze velmi vágně, bližší detaily přinese s největší pravděpodobností teprve až čas.

Komentuj jako první

Komentuj příspěvek

Kontrolní číslo: 221
Odeslat komentář

Aktuální články

Jak nakrmit Draka?

Ondřej Lapisz

Vzdělávací kurzy

Vzdělávací kurzy pro firmy

Newsletter

Ty nejdůležitější zprávy pro vaše čínské podnikání.
Přihlaste se k odběru pravidelného Newsletteru zde.
Odeslat