TOPlist

První dojmy

Beata Motyková, 18.2.2013 | 18. 2. 2013
První dojmy

Na blogu SINOVIA se nyní můžete setkávat s příspěvky dvou českých studentů ekonomie, kteří do Číny odjeli na semestr získat nové (obchodní) zkušenosti. Takže Vláďo a Beato, hodně zdaru v říši středu :)!



Všechno začalo už, jak jsme se začali balit kufry do 20 kg, dá to člověku celkem zabrat se sbalit na půl roku a ještě do více teplotních období. Ale nějak jsme to dali. Cesta byla dost dlouhá – 24 hodin letu a ještě další půl den shánění, kde by člověk hlavu složil. Celí unavení jsme padli a dospávali celý týden.

Letiště

Mezi první překvapení patří automat na teplou vodu, který jsme potkali na letišti. Později jsme se dozvěděli, že Číňané nepijí až tak hodně čaje, jako spíše teplou vodu. Obecně pro Asii platí, že voda v kohoutku není pitná, je třeba si kupovat balenou vodu nebo si s sebou nosit neustále lahvinku a doplňovat. Číňané doplňují teplou, říkají, že jim je ze studené (chlazené) vody špatně a nechápou, když přijedou k nám do Evropy, proč nemáme nikde automat na teplou vodu! Další věci, která mě zarazila na letišti, bylo akvárko s živými rybičkami na letištních toaletách – sympatické. A také neustálý úklid. Nejdříve jsem si myslela, že zrovna vytírají, ale po druhé návštěvě toalety jsem zjistila, že je tam neustále člověk, který po každém použití toalety ji jde přetřít – čistota nade vše. Dobrým dojmem letiště, jsem si již zvykla, se člověk nemůže nechat zmást, letiště je totiž místo, které je nejmodernější v zemi.

Ubytování

Po vyjití z letiště jsme se již nadechli asijských vůní. Vydali jsme se na autobus směrem k našemu předpokládanému ubytování na kolejích. Popis cesty na internetu však úplně neodpovídat reálu, tak jsme se pokusili zeptat lidí v autobusu, jestli jedeme správně, avšak nikdo nerozuměl. Až na zastávce, kde jsme přestupovali, se objevil mladý kluk, který nám poradil – hurá dojeli jsme. Jelikož jsme přijeli v době čínských svátků, byl kampus plný turistů a téměř nikdo místní. Čínská kultura nedovoluje ubytování na kolejích klukovi a holce, tak jsme se rozhodli najít si byt někde poblíž kampusu.

První jídlo

Velkou pomocí byl pro nás zde žijící Čech, který nás vzal do menzy na nudle. A ejhle všude jen čínské hůlčičky. První den mi to dělalo celkem potíže, ale po týdnu jsem si už celkem zvykla. Zatím jsme se setkali s plastovými a bambusovými hůlkami. Bambusové jsou mnohem lepší – méně to klouže a lépe se to nabírá. V supermarketu jsme moc nevěděli co si koupit, tak jsme skončili na klasických čínských polévkách ze sáčku – chutná to stejně jako u nás. V období svátků je na ulici spousta prodejců z různých koutů Číny, kteří prodávají místní jídlo. Tak jsme s naší Čínskou kamarádkou Angelou, s kterou jsme se mimochodem seznámili u nás v České republice, byla totiž v Karviné na stáži přes AIESEC, vydali okusit jídlo. Padlo na chobotničky. Tak jsme si dali nabodnuté na špejli chapadlo chobotnice a chutnalo to celkem dobře.

Více prozradí fotografie zde.

Komentuj jako první

Komentuj příspěvek

Kontrolní číslo: 879
Odeslat komentář

Vzdělávací kurzy

Vzdělávací kurzy pro firmy

Newsletter

Ty nejdůležitější zprávy pro vaše čínské podnikání.
Přihlaste se k odběru pravidelného Newsletteru zde.
Odeslat