Domů Média Články Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice

Autor článku:
Jan Hebnar
Jan Hebnar

Poslední listopadový den se v pekingském Kerry Center Hotel uskutečnila další ze čtvrtletních diskuzí u kulatého stolu věnovaných náhledům na čínskou ekonomiku. Tématem byly přímé zahraniční investice (dále jen FDI) směřující do Číny a zhodnocení jejich vlivu na čínskou ekonomiku. Hlavními řečníky byli Arthur Kroeber, generální ředitel společnosti Dragonomics, Patrick Chovanec, profesor na Tsinghua University’s School of Economics and Management v Pekingu, a Viktor Zhikai Gao, výkonný ředitel Beijing Private Equity Association.

Názory tří pozvaných odborníků se lišily a vyústily ve velice zajímavou diskuzi, při níž posuzovali především důležitost investic směřujících do Číny, zda Čína přímé zahraniční investice stále ještě potřebuje, nebo zda jsou naopak určitou hrozbou v podobě „bublin“ způsobených nadměrným přílivem finančních prostředků ze zahraničí.

Arthur Kroeber vyjádřil celkem skeptický postoj vůči FDI, jenž zdůvodnil podílem FDI na čínském HDP. Zatímco v roce 1993, kdy příliv FDI dosáhl svého vrcholu, představovaly FDI 8% podíl, v roce 2010 to bylo méně než 1 %. Navíc podíl zahraničních investic na celkových investicích uskutečněných v Číně klesá. Kroeber nepopírá důležitost FDI jako prostředek transferu technologií, avšak zdůraznil, že často FDI představovaly domácí kapitál, který opustil zemi a následně se vrátil právě ve formě zahraniční investice. Tento pohyb kapitálu byl v posledních 20 letech umožněn především díky výjimečnému postavení Hongkongu. Investoři zde měli přístup k spolehlivému právnímu systému, který Čína postrádala, a domácí investice směřující do Číny přes Hongkong byly více profitabilní. Kroeber poznamenal, že v současnosti již rostoucí produktivita domácího kapitálu není tolik důležitá jako v minulých letech a růst FDI odráží fakt, že Čína zpřístupnila trh pro zahraniční firmy (foreign invested companies). Předpovídá ale, že příliv zahraničního kapitálu bude klesat. Podle

Patricka Chovance jsou FDI pro Čínu důležité především z mikroekonomického hlediska. V úvodu své řeči připomněl vývoj FDI a uvedl příklad společnosti AMC, která v Číně v polovině osmdesátých let investovala s cílem vyrábět terénní vozy a dále je exportovat. V té době byly FDI pro Čínu důležité z hlediska transferu technologií, ale i z hlediska přílivu deviz. Nyní však zahraniční investoři přichází na čínský trh s cílem založit zde podnik a vyrábět, ale hlavně také zde prodat. Čína se nadále snaží získat přístup k technologiím, díky kterým by čínské společnosti mohly konkurovat zahraničním firmám. Na druhou stranu však klesl zájem Číny o zahraniční kapitál, kterého je Čína čistým „importérem“. Chovanec jako důvod čínské potřeby FDI uvedl výhody, které FDI pro Čínu z dlouhodobého hlediska představují. Přítomnost zahraničních firem na čínském trhu je skvělou příležitostí pro domácí firmy naučit se bojovat se zahraniční konkurencí na „domácím hřišti“ před tím, než expandují na zahraniční trh. Čína si je zároveň vědoma nutné reciprocity v této oblasti. Jestliže čínské firmy chtějí být vpuštěny na zahraniční trhy, pak je třeba umožnit zahraničním firmám vstoupit na trh čínský.

Victor Zhikai Gao uvedl, že role FDI se od role, kterou měly v 80. letech, nikterak výrazně nezměnila a sám věří, že FDI jsou pro Čínu stále velmi důležité. Změnila se pouze povaha FDI a podmínky, za kterých o ně Čína má zájem. Od roku 1972, kdy Čína trpěla nedostatkem devizových rezerv, jejich výše vzrostla z pouhých 168 mil. USD na dnešních 2,7 bilionů USD. Samotné devizy již tedy nejsou důležitým faktorem, proč lákat FDI. Čína je nadále nakloněna přílivu FDI, avšak vybírá si, které investice skutečně přijme. Pryč jsou doby, kdy vítala i investice formou výstavby továrny nenáročné či dokonce podřadné produkce. Gao zdůraznil, že investoři, kteří dnes chtějí vstoupit na čínský trh, musí Číně především nabídnout kreativní řešení. Této odpovědi kontroval Patrick Chovanec, podle kterého hrají důležitou roli rozdílné zájmy státu a jednotlivých regionů. Zatímco stát má zájem především o inovace a FDI chce využít především jako již dříve zmíněný transfer technologií, místní vlády v některých regionech nadále nabízí investiční pobídky prostřednictvím tzv. development zones s cílem získat prostředky na rozvoj v rámci provincie. Gao dále důležitost FDI odůvodňuje pokračujícím trendem globalizace a s ní spojenou nutností umožnit plnou konvertibilitu měny, která dnes představuje jednu z hlavních překážek investic. Na tuto problematiku navázala jedna z otázek, které přítomní posluchači následně odborníkům pokládali. Na dotaz kdy Čína odstraní investiční překážky Kroeber odpověděl odhadem přibližně padesáti let. Vstupem do WTO se Čína zavázala liberalizovat trh a umožnit vstup zahraničním subjektům. Výjimkou jsou aktivity ohrožující národní bezpečnost. Chovanec uvedl jako hlavní překážku investic právě samotné široké pojetí národní bezpečnosti z čínské strany. Těmito aktivitami mohou totiž být jakékoliv podnikatelské aktivity mající výraznější vliv na ekonomiku země. To vyvolává potřebu stanovit transparentnější pravidla, která by konkrétně tyto aktivity odlišila. Zajímavý názor Viktora Gao zazněl také v rámci odpovědi na otázku, do kterých sektorů je nejvýhodnější investice směřovat. Podle něj velkou roli v rozhodování hraje momentální situace v Číně. Jako příklad uvedl vstup malé americké firmy vyrábějící vrtulníky, která úspěšně využila situace, která v Číně vznikla po zemětřesení v Sichuanu. Jelikož během záchranných akcí se nedostávalo vrtulníků, vláda se následně rozhodla podpořit výrobu vrtulníků a údajně se postupně stát i největším světovým producentem vrtulníků, neboť jestliže již Čína něco vyrábí, pak ve velkém. Přestože názor na důležitost FDI z pohledu klasického konceptu investic, který v dnešní době již ztrácí na významu, se lišil, všichni tři pozvaní odborníci nahlíží na FDI jako zdroj pokroku, bez kterého by technologický vývoj v Číně trval nepoměrně delší dobu.

Potřebujete konzultovat svůj podnikatelský záměr s Čínou?

Ozvěte se nám a domluvíme se na spolupráci.

Kontaktujte nás
2024 © SINOVIA CONSULT s. r. o.
Webdesign: HexaDesign Realizace: Studio digitálních řešení
TOPlist