TOPlist

Ochranné známky v Číně

Ochranné známky v Číně
  • Význam ochranných známek v Číně
  • Specifikace legislativy
  • Proč známku potřebujete
  • Odlišnosti čínského systému
  • Na co nezapomenout

Úvod

 

První říjen 1949 neoznačuje pouze den vzniku Čínské lidové republiky, ale také významný moment z hlediska čínské právní historie. Rozhodnutí přerušit právní kontinuitu odmítnutím předchozího řádu poznamenalo vývoj čínského právního řádu, právo duševního vlastnictví (PDV) nevyjímaje. Vývoj v oblasti PDV je o to specifičtější, nakolik dané právní odvětví bylo historicky do Číny spíše západními mocnostmi pod hrozbou sankcí ‚protlačené‘. Většina dnes relevantních zákonů byla přijata v 80. letech minulého století a zároveň nese charakteristiky, na které zahraniční investoři nebyli připraveni.

Obecně však panuje mylná představa, že předmětem duševní činnosti není v Číně poskytována právní ochrana vůbec. Právě naopak, Čína neustálým zdokonalováním této právní oblasti zvýšila zájem uživatelů systému napříč celým spektrem duševního vlastnictví. Již několik let za sebou vede Čína v množství přihlášek o zápis různých PDV. Například v roce 2015 bylo celkem požádáno o zápis skoro 2.8 mil patentů, užitných vzorů a designů (na dané tři práva se aplikuje jednotný zákon o patentech). Ve sféře ochranných známek se toto číslo rovnalo necelým 2.9 mil., přičemž v současnosti je v Číně více než 9 mil. platně zapsaných ochranných známek. Výmluvné jsou také statistiky z oblasti vynucení PDV. V roce 2015 bylo v Číně zahájeno 130 200 sporů s prvkem PDV, což představuje téměř 12% nárůst oproti roku 2014. Za zmínku stojí i skutečnost, že pouze 14,51% z celkového počtu sporů s prvkem PDV bylo občanskoprávního charakteru, indikující stupňování vynucení PDV ze strany státu.

V důsledku nepopiratelného potenciálu, který čínský trh svou velikostí představuje i pro společnosti z Evropské unie (EU) v tomto textu přibližujeme některé specifika práva ochranných známek v Číně, jakož i poznatky vztahující se k využívání tohoto typu PDV v praxi.

 

Charakteristiky čínského zákona o ochranných známkách

 

Současný čínský zákon o ochranných známkách (Zákon) byl přijat v roce 1982, v souvislosti se širokou právní reformou provedenou po roce 1978 v rámci politiky reformace a otevírání se. Doposud byl třikrát novelizován, naposledy v roce 2014. V čínském jazyce je 商标 (shangbiao) pojmem znamenajícím ‚označení / logo‘, přičemž 注册 商标 (zhuce shangbiao) znamená ‚zapsané označení / ochranná známka‘.

Hlavní autoritou odpovědnou za registraci a správu známek v Číně je úřad pro ochranné známky (Úřad), který je organizační složkou ústředního orgánu státní správy pro průmysl a obchod (SAIC). V této koncepci je správa ochranných známek oddělena od správy patentů, užitných vzorů a designů, za jejichž administraci odpovídá Národní úřad pro duševní vlastnictví (SIPO). 

Článek 3 Zákona přiznává majiteli zapsané ochranné známky výlučné právo na její používání. Čínské právo kromě ochranných známek pro produkty a služby poskytuje také ochranu kolektivním a certifikačním známkám. Zajímavostí je, že Zákon zná i institut tzv. povinné registrace ochranné známky (čl. 6), který se v minulosti aplikoval zejména na výrobce léčiv. V současnosti například pravidlo 19 prováděcí vyhlášky k zákonu o prodeji tabákových výrobků vyžaduje pro výrobce povinnou registraci ochranné známky.

Novelou z roku 2014 se do Zákona zavedl požadavek konání v dobré víře, jak při podání přihlášky, tak i při používání ochranné známky (čl. 7).

Jako označení způsobilé k zápisu ochranné známky Zákon definuje jakékoliv označení schopné odlišit produkty a služby fyzických osob, právnických osob nebo jiných organizaci od označení jiných osob a organizaci, přičemž ochranné známky jsou tvořeny zejména slovy, grafickými zobrazeními, písmeny abecedy a čínskými znaky, trojrozměrnými symboly, zobrazeními barev, zvuky nebo jejich vzájemnou kombinací (čl. 8). Článek 10 následně vymezuje, které označení nelze používat (např. označení stejné nebo podobné názvu Čínské lidové republiky, čínské vlajce, hymně, zástavám vojenských útvarů, stejně platí i pro jiné státy, mezinárodní organizace, červený kříž, červený půlměsíc, označení znevažující jiné národnosti, podvodné označení či označení, které jsou v rozporu se socialistickým zřízením nebo mají nezdravý vliv). Článek 11 stanovuje, které označení nemohou být zapsány jako ochranná známka. Jedná se zejména o obecné názvy produktů, jejich grafických zobrazení nebo kódových označení pro rozměry, dále označení sloužící k určení kvality, materiálů, funkce, použití, váhy, množství nebo dalších charakteristik produktu, jakož i jakákoli jiná označení postrádající rozlišovací charakteristiky.

Z uvedených pravidel existují výjimky, například jména čínských měst nad okresní (county) level a všeobecně známá jména zahraničních míst také nemohou být používána jako známka. V minulosti ovšem došlo k případům takových registrací. Zákon je dnes legitimizuje (tzv. Grandfather clause). Také ve vztahu k označením uvedeným v čl. 11, registrace je možná v případě, že tyto získaly rozlišovací způsobilost.

Z hlediska ochrany nezapsaných označení, Zákon v článku 13 přiznává ochranu obecně známým označením, což je prakticky jediný druh neregistrovaných ochranných známek, které v Číně požívají určitou formu ochranu.

Co se týče průzkumu přihlášky, zajímavostí čínského zákona o ochranných známkách je, že čl. 28 ukládá Úřadu ukončit zkoumání přihlášky ve lhůtě 9. měsíců od jejího doručení. V případě, že Úřad odmítne zápis jen pro některé výrobky nebo služby, je na základě prováděcí vyhlášky k zákonu o ochranných známkách (VV) možné přihlášku rozdělit na dvě části; část obsahující výrobky a služby ve vztahu ke kterým Úřad nemá námitky, a část, vůči jejímuž zápisu Úřad námitky má. (Pravidlo 22). Ve vztahu k druhé části, která si ponechá originální datum podání přihlášky, může přihlašovatel žádat přezkoumání, zatímco první část bez zdržení postupuje ke zveřejnění a registraci.

Registraci lze napadnout v námitkovém řízení ve lhůtě 3. měsíců ode dne jejího zveřejnění v zákoně stanovených případech (čl. 33). Následně během doby platnosti ochranné známky je tuto možné zneplatnit v souladu se zákonnými důvody (čl. 44 a násl.). Ochrannou známku také možno zrušit, například pokud bez řádného důvodu nebyla nepřetržitě během tří let používána (čl. 49 odst. 2).

Ochranná známka je po zápisu platná 10 let a je možné ji obnovit vždy na dalších 10 let. Jako předmět vlastnictví ji lze převést, či udělit licenci na její používání.

 

Specifika systému práva ochranných známek v Číně

 

1. Potřeba včasné registrace ochranné známky

 

Systém registrace ochranných známek v Číně má také charakteristiky, které by se v Evropě považovaly spíše za anomálie. V případě Číny lze v mnoha případech tvrdit, že jde o legitimní systémové rysy.

V první řadě je třeba poznamenat, že Čína aplikuje tzv. first-to-file systém, což značí, že ochrana prostřednictvím čínského zákona o ochranných známkách je přiznána osobě, která si dané označení zaregistruje jako první. Skutečnost, že jste dané označení používali dříve, není v tomto případě relevantní.

Výše zmíněné ustanovení čl. 13 Zákona, které přiznává ochranu obecně známým označením, má v praxi jen velmi omezené využití. Přesvědčit soudy v Číně, že vaše známka je obecně známá, je velmi náročné a mnohem nákladnější než jednoduchá registrace ochranné známky. V kontextu prokázání proslulosti neregistrované známky je komplikované zejména prokázání, že daná známka byla v době podání přihlášky obecně známá na území Číny. Proslulost označení v EU, či v USA v tomto případě nehraje žádnou roli. Důležitý je jen fakt, zda označení v rozhodné době bylo všeobecně známo čínským spotřebitelům.

O náročnosti prokázat proslulost neregistrovaného označení v Číně se přesvědčil i americký gigant Apple. Ten podal přihlášku o zápis ochranné známky IPhone v roce 2002 pro třídu 9 podle Niceské dohody (konkrétně pouze na PC hardware a software). První telefony IPhone však do Číny dorazily až v roce 2009. Mezitím v roce 2007 jistá pekingská společnost 新 通 天地 科技 有限公司 (Xintong Tiandi Technology) požádala o zápis ochranné známky Iphone pro třídu 18 (výrobky z kůže, jako např. kabelky, pásky, ale i obaly na telefony). Apple se postupně pokoušel známku zneplatnit před Přezkumní a odvolací komorou, Obecným lidovým soudem v Pekingu, jakož i Vyšším lidovým soudem v Pekingu. Nepodařilo se mu však prokázat, že označení IPhone požívalo v roce 2007 (2 roky před uvedením telefonu IPhone na čínský trh) proslulost na čínském území. Momentálně je v Číně tedy možné koupit telefon značky IPhone od Apple a k němu i kožený obal na telefon značky IPhone od Xintong Tiandi Technology (pozn. Apple avizoval odvolání na Nejvyšší lidový soud).

Daný případ dokumentuje potřebu včasné registrace ochranné známky v Číně. Pokud se jedná o společnost s velkým potenciálem, je namístě zvážit registraci ochranné známky i pro produkty a služby, se kterými společnost neplánuje obchodovat. Průkopníkem v této oblasti v Číně je Starbucks, který úspěšně registroval svou ochrannou známku pro všech 45 tříd Niceského třídění. Je to sice nákladnější, ale šikovná obchodní strategie jak zamezit tomu, aby se někdo legitimně pokoušel v Číně například prodávat kabelky se značkou Starbucks (podle údajů z registru má firma v Číně 966 registrovaných ochranných známek, přičemž dalších 63 je momentálně v řízení).

V kontextu společností z České a Slovenské republiky, se naskýtá otázka, zda by například společnost jako Aeromobil, s.r.o. (SK) neměla zvážit intenzivnější zajištění svých ochranných známek v Číně. Její létající auto, vystavené jako součást výzdoby vestibulu Rady EU v rámci slovenského předsednictví, je a bude více a více na očích široké veřejnosti. Na základě údajů z čínského registru má společnost v Číně registrovaných 5 ochranných známek, ale všechny jen pro třídu 12 (vozidla; pozemní, vzdušné nebo vodní). Například z údajů dostupných v čínských databázích (viz níže) bylo možné získat informace, z nichž je zřejmé, že čínská společnost 邵东县 亿 通 电子商务 有限公司 (Shaodongxian Yitong E-commerce) z provincie Hubei se pod číslem přihlášky č. 15489172 snaží o zápis ochranné známky Aeromobil pro již zmíněnou třídu 12. Z dat týkajících se postupu přezkoumání přihlášky je dále možné vyčíst, že registrace této ochranné známky byla odmítnuta (pravděpodobně na základě dřívější registrace Aeromobil, s.r.o.), vůči čemuž se společnost Shaodongxian Yitong E -commerce 11. března 2016 odvolala. Je pravděpodobné, že společnost s odvoláním neuspěje. Avšak Shaodongxian Yitong E-commerce se již pokusila registrovat více než 100 různých ochranných známek. Navíc, podle informací uvedených na internetové stránce Shaodongxian Yitong E-Commerce, se společnost věnuje výrobě a prodeji elektronických zapalovačů. V návaznosti na uvedené je důvodné předpokládat, že daná společnost může být notorickým ‚zabíračem‘ cizích ochranných známek a po neúspěchu registrace ochranné známky Aeromobil pro třídu 12, se tuto může pokusit registrovat pro jiné třídy. 

 

2. Národní přihláška vhodnější než Madrid

 

Právo ochranných známek je právo teritoriální, to znamená, že se vztahuje pouze na území konkrétní země. Neexistuje nic jako mezinárodně platná a vymahatelná ochranná známka. Výjimkou z obou tvrzení je ochranná známka EU (EUTM), která je nadnárodním právem, ve smyslu, že po registraci poskytuje ochranu ve všech státech EU. V ostatních případech musí přihlašovatel získat národní ochranu.

Na druhé straně je značně usnadněn proces, jehož prostřednictvím lze národní ochranu získat. Podáním mezinárodní přihlášky na základě Madridské dohody nebo Madridského protokolu může přihlašovatel zapsat svoji ochrannou známku ve všech členských zemích Madridského systému (momentálně 97 zemí). Nejedná se o žádné nadnárodní právo jako v případě EUTM; mezinárodní přihláška se nakonec přemění na národní ochranné známky, počtem odpovídající požadavkům přihlašovatele.

Čína je členským státem Madridské unie. Mezinárodní přihlášku je proto možné rozšířit i na území Číny. Existují však důvody, pro které je ve vztahu k Číně efektivnější registrovat ochrannou známku přímo v Číně. Příkladem je povinnost přihlašovatele v mezinárodní přihlášce uvést výrobky a služby, na které uplatňuje ochranu známky a příslušnou třídu podle Niceské dohody. Úřad v Číně však dále rozděluje Niceské třídění na své vlastní sub-třídy. V případě čínské národní přihlášky si přihlašovatel sám volí, které sub-třídy má jeho přihláška pro danou třídu obsáhnout. Na druhé straně, pokud přihlašovatel využije možnost mezinárodního zápisu prostřednictvím Madridského systému, o výběru sub-tříd rozhodne až pracovník čínského Úřadu, který přihlášku přezkoumává, přičemž toto rozhodnutí s přihlašovatelem nekonzultuje. V horším případě by mohlo dojít i k zamítnutí přihlášky, pokud by pracovník Úřadu dospěl k závěru, že popis produktů nebo služeb je tak široký, že se dotýká všech sub-tříd pro danou třídu.

Pro ilustraci problémů, které může mezinárodní přihláška přihlašovatelům v Číně způsobit, můžeme opět zmínit společnost Apple, která při již zmíněné registraci týkající se známky IPhone v roce 2002 omezila svou přihlášku jen na třídu 9 se specifikací PC hardware a software. Naneštěstí pro Apple, PC hardware a software je v Číně klasifikován pod sub-třídu 0901, zatímco mobilní telefony jsou pod sub-třídou 0907. Toto pochybení si zřejmě všimla čínská společnost 汉王 科技 (Hanwang Technology), která v roce 2004 zaregistrovala IPhone ve vztahu k mobilním telefonům. Apple neměl jinou možnost, než si ochrannou známku od společnosti Hanwang Technology koupit, přičemž prodejní cena podle informací v čínských médiích dosáhla sumy USD 3.65 mil.

Slovenský Aeromobil je ve třídě 12 zapsán pro 9 z 11 sub-tříd, mimo jiné i pro sub-třídu 1206, která obsahuje produkty jako např. invalidní vozíky a jiné vozíky na kolečkách, kočárky, či stavební kolečka. Ačkoliv létající stavební kolečka, kočárky a jiné vozíky by v budoucnu určitě mnohým ulehčili život, dá se v tomto případě předpokládat spíše svébytná interpretace mezinárodní přihlášky pracovníkem čínského Úřadu, jako nový podnikatelský záměr společnosti Aeromobil.

Na přihlašovatele využívajících madridský systém se rovněž nevztahuje výše uvedené zákonné ustanovení o povinnosti ukončit přezkoumání přihlášky ve lhůtě 9. měsíců od jejího doručení, či dvouměsíční lhůta pro rozhodnutí v námitkovém řízení (Pravidlo 50 VV). Mezinárodní přihlášku rovněž nelze rozdělit v případě, že Úřad nesouhlasí se zápisem pro určité výrobky či služby (Pravidlo 50 VV).

Neefektivní výkon práv z ochranné známky je dalším problémem, který může po registraci čínské ochranné známky prostřednictvím madridského systému nastat. Po registraci skrz madridský systém přihlašovatel dostane certifikát od Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO). Bohužel pro čínské úředníky většinou takový certifikát mnoho neznamená a před uskutečněním jakéhokoli úkonu budou s velkou pravděpodobností vyžadovat potvrzení o zápisu ochranné známky vydané čínským Úřadem. Potvrzení vám Úřad na základě mezinárodního certifikátu vydá, avšak může to trvat mezi 3-5 měsíci, znemožňuje tak včasný výkon práv z ochranné známky.

V návaznosti na uvedené by přihlašovatelé ochranných známek v Číně měli zvážit registraci formou národní přihlášky, případně, odborně konzultovat vypracování mezinárodní přihlášky ve vztahu k Číně. Tabulka a graf níže obsahují data publikovaná ve zprávě o vývoji strategie v oblasti ochranných známek v Číně za rok 2015. Data se týkají počtu přihlášek o zápis ochranné známky přijatých čínským úřadem v roce 2015. V porovnání se zeměmi s výraznější zkušeností v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví, přihlašovatelé ze zemí regionu střední Evropy (Česko, Polsko, Slovensko) preferují registraci ochranných známek v Číně prostřednictvím madridského systému. V důsledku větších zkušeností s čínským systémem ochranných známek ve vyspělých ekonomikách sledujeme trend výrazného využívání registrace ochranné známky v Číně národní cestou. Například až 76% přihlašovatelů v USA, 94% v Jižní Koreji, či 98% v Kanadě preferuje registraci přímo v Pekingu, naopak ze 149 Slovenských přihlášek v roce 2015 šlo 132 Madridskou cestou.

 

 3. Nezapomeňte na čínský jazyk

 

Jakkoliv samozřejmě to zní, potřebu vnímat důležitost čínského jazyka při registraci ochranné známky v Číně nelze dostatečně zdůraznit. Je tomu v důsledku potřeby přepisu (transkripce a transliterace) slov pocházejících z cizích jazyků do čínštiny. Z ortografického hlediska čínština používá čínské znaky, které nepředstavují abecedu, ale systém slabik tvořících slova. Přestože čínština zná desetitisíce znaků zmíněných slabik je jen kolem 400. Jelikož čínských znaků je více než slabik, při transkripci do čínských znaků má tlumočník širší manévrovací pole a může do přepisu šikovně zakomponovat myšlenky, které rozený Číňan zachytí.

Při přepisu zahraničních názvů do čínštiny zpravidla přicházejí v úvahu tři možnosti. Buď se jedná o fonetický přepis, tedy vyjádření daného slova v čínských znacích tak, aby se co nejvíce zachovala podobná výslovnost (Např. Slovensko / Slovakia se v čínštině píše jako 斯洛伐克 [Siluofake], Robert Fico se píše jako 罗伯特 · 菲乔 [Luobote Feiqiao]). Druhou možností je fonetický přepis, který se ale soustředí i na zachování významu (např. Bělorusko / Belarus je 白俄罗斯 [Bai Eluosi], což doslovně znamená Bílé Rusko nebo Cambridge je 剑桥 [Jianqiao], první slabika jian je fonetický přepis, qiao znamená v čínštině most). Třetí možností je přepis prostřednictvím přímého překladu (např. Island / Iceland je v čínštině 冰岛 [Bingdao] což doslovně znamená ledový ostrov / ostrov ledu nebo Oxford 牛津 [Niujin] v překladu ford of the Oxen / Hovězí brod).

I ve vztahu k zahraničním značkám je pro čínskou veřejnost a média přirozenější vyslovovat a psát názvy firem a produktů ve vlastním jazyce, což vedlo k mnoha slavným přepisům (např. Coca-Cola 可口可乐 [Kekou Kele], Apple 苹果 [Pingguo], či Carrefour 家乐福 [Jialefu]).

Při registraci ochranné známky v Číně je proto důležité myslet i na příslušející přepis do čínského jazyka, protože čínsští přihlašovatelé číhají na situace, kdy si zahraniční firmy nezaregistrují čínskou verzi ochranné známky. Své o tom vědí například Rosemount, který zneplatňoval přepis svého jména do čínštiny 罗斯蒙特 [Luosimengte] a Harley Davidson, který ve vztahu ke svému čínskému přepisu 哈雷 [Halei] musel podstoupit stejný proces. V obou případech navrhovatelé uspěli, protože vědomě používali dané čínské verze jako oficiální přepisy korespondující s jejich registrovanými ochrannými známkami a soud měl za prokázané, že v myslích spotřebitelů byla vytvořena dostatečná asociace mezi neregistrovaným čínským přepisem a registrovanou ochrannou známkou.

Na druhé straně Sony Ericsson a Pfizer o čínské verze svých známek pro některé třídy přišli. Sony Ericsson je v čínštině přepsán jako 索尼 爱立信 [Suoni Ailixin]. Daný název je poměrně dlouhý a zkracování delších názvů je v čínštině oblíbené. Při slovech skládajících se z více slabik se obvykle vybere zahajovací slabika každého slova. V případě Sony Ericsson se tedy jednalo o zkratku 索爱 [Suo Ai], která se v Číně prostřednictvím médií, ale i veřejnosti stala oblíbeným překladem značky Sony Ericsson pro její melodičnost a pěkný význam (hledání lásky). Naneštěstí pro Sony Ericsson, společnost daný přepis nikdy oficiálně nepoužívala a neuznala, a tak ve sporu o tuto ochrannou známku neuspěla. Stejný osud postihl čínský přepis Viagry 伟哥 [wei ge] (v překladu obrovský bratr). O ochranu svého jména se v Číně zatím neúspěšně snaží i Michael Jordan. Na přepisu jeho jména do čínštiny (乔丹 [Qiao dan]) vybudovala společnost 乔丹 体育 股份有限公司 (Jordan Sports) úspěšný business se sportovním oblečením. Těmto registracím ve většině případů nezabrání ani výše uvedená zákonná podmínka registrace a užívání ochranné známky v dobré víře. Použití tohoto ustanovení je v Číně zatím v praxi limitováno zejména na situace, ve kterých je prokázán předchozí obchodní vztah mezi stranami sporu nebo v případech přihlašovatelů, kteří jsou notoricky známí neoprávněným zabíráním ochranných známek.

Registrace přepisu zahraničních jmen do čínštiny se netýká pouze práva ochranných známek. Google v roce 2006 na tiskové konferenci v 15:05 oficiálně oznámil 谷 歌 [Gu ge] jako svůj oficiální přepis do čínštiny. V 15:50 téhož dne byla podána přihláška k zápisu obchodního jména dané čínské transkripce. Po soudním procesu musela čínská firma své obchodní jméno nakonec změnit.

Při zápisu ochranné známky v Číně je proto vhodné registrovat i její čínský ekvivalent. Slovenský Aeromobil tak ještě neučinil. Zejména komponenta aero může být pro čínské spotřebitele náročná na vyslovení. Pro jaké řešení se společnost rozhodne?

Michal Matej (V4 Legal)



Zadejte prosím svůj e-mail ke stažení návodu
Stáhnout návod Zavřít