TOPlist

Mráz a smog přichází z východu

Ondřej Lapisz, Jan Hebnar
Mráz a smog přichází z východu

Když u nás koncentrace polétavého prachu překročí 150 mikrogramů na metr krychlový, znamená to vyhlášení smogové situace. V lednu v Pekingu metrologové naměřili 700 mikrogramů. Takto kontaminovaný vzduch je samozřejmě velmi nebezpečnou hrozbou pro zdraví obyvatel města a jeho okolí. Smog může způsobovat nejen akutní dýchací potíže, ale i chronická onemocnění dýchacího ústrojí a v nejhorším případě i rakovinu plic. Až polovina těchto částic vzniká při spalování uhlí a pohonných hmot, tedy hlavních energetických surovin (uhlí pokrývá až 70 % poptávky po energiích).

Smog, který často halí čínská města do závoje neprostupné mlhy, není jediným problémem čínského životního prostředí, což si čínská vláda uvědomuje – stereotypní obrázek Číny jako bezohledného znečišťovatele životního prostředí je v mnoha ohledech zkreslený. Čína uznává, že se k životnímu prostředí často chová macešsky, alibisticky ale dodává, že je to tím, na jakém stupni ekonomického vývoje se země nachází – „Západ znečišťoval planetu během procesu industrializace několik stovek let, dnes nám nemá morální právo upírat náš ekonomický rozvoj, který má také svou (ekologickou) cenu“.
Bude ale hůř. Odhaduje se, že do roku 2015 klíčová průmyslová odvětví vzrostou o 50 %, spotřeba uhlí se zvýší o 30 % a počet automobilů stoupne o 50 %.

V poslední dekádě se však přístup čínské vlády, jak na lokální, tak centrální úrovni, začíná měnit. Důvodem je mj. dramaticky rostoucí tlak veřejnosti, který eskaluje v mnoha ekologických demonstracích, k nimž je čínský establishment shovívavější, než k demonstracím motivovaným politicky (jednu z největších demonstrací ve městě Shifang nicméně policie brutálně rozehnala).

Čínská vláda však na neúnosnou ekologickou situaci samozřejmě reaguje nejen represí. Čína se zavázala, že do roku 2020 sníží emise na jednotku HDP o 40-45 % oproti roku 2005. Neznamená to sice faktické snížení emisí, ale jedná se o určitě správně nastavené mantinely budoucího rozvoje.

Další boj vede Čína na frontě složení pohonných hmot. Ministerstvo pro ochranu životního prostředí po dlouhých letech sporů s největšími čínskými rafineriemi prosadilo přechod na paliva s daleko nižším obsahem síry. Změna legislativy trvala neuvěřitelně dlouho – silná rafinérská lobby s přechodem na dražší výrobní technologii pochopitelně spokojena nebyla.

Konkrétním příkladem dalšího závazku čínské vlády – pokrytí 15% spotřeby energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020 - může být záměr zajistit až 30 % spotřeby elektrické energie Pekingu z vodních elektráren.

Na takzvané "zelené technologie" jsou vynakládány desítky miliard dolarů. Inteligentní rozvodné sítě, větrné elektrárny, projekty zaměřené na recyklaci či efektivnější využití energie a její co nejúspornější výrobu, solární elektrárny, stanice na výrobu bioplynu, ekologické odpadové hospodářství, technologie pro ochranu vodních zdrojů, elektromobily, moderní a „úsporné“ strojírenství. To je výčet jen několika málo oblastí, kam směřuje zájem, a tedy prostředky, čínské vlády.

Mezi mnoha zahraničními firmami, které těží z trendu stále se zvyšujícího zájmu Číňanů o ekologické dopady jejich politik, je také několik (stále relativně málo) českých. Je to například společnost Tedom, specializující se na výrobu motorů na bioplyn a zejména kogeneračních jednotek - zařízení na současnou výrobu elektřiny a tepla. Tato společnost spolu s Vítkovice Machinery Group (v Číně již od roku 1992) zde stojí za výstavbou největší stanice na výrobu bioplynu z kachního trusu na světě. Nová legislativa v oblasti připojování kongregačních jednotek do sítě (kterou dlouho blokoval mocný State Grid) by mohla Tedomu v expanzi na čínském trhu dále pomoci.

Druhým příkladem může být společnost Chemoprojekt, která díky čínské pobočce německé společnosti Bayer dodala do Číny světově unikátní technologii na výrobu kyseliny dusičné. Stála za návrhem projektu i technickou podporou při výstavbě i spuštění výroby.

Posledním příkladem uveďme českou společnost Nafigate Corporation. Ta je držitelem technologie na výrobu biopolymerů ("přírodních plastů") vyvinutou na VUT v Brně. V principu tato technologie spočívá v chovu bakterií, jejichž činností vzniká biopolymer. Daná technologie má dva aspekty obrovského ekologického významu. Bakterie mohou zpracovávat použitý fritovací olej (kterého je v Číně dostatek) a hlavně – takové plasty jsou v přírodě znovu rozložitelné. Na nedávných prezentacích v Číně společnost Nafigate představila i další technologie, jako například zcela revoluční technologii membránové destilace, která dokáže snížit spotřebu elektrické energie při výrobě pitné vody o 50 %.

Vedle tradičních českých výrobků, jako je sklo, pivo a stroje tak v Číně určitě existuje prostor pro uplatnění ekologicky zaměřených technologií. A to ať již formou exportu hotových produktů, nebo transferu zelených technologií, po nichž čínské firmy (jejichž inovační potenciál je a zůstane ještě dlouho omezen) touží. Nepůjde to samo, ale odvážným štěstí přeje a tak hrrr na veletrhy.

Komentuj jako první

Komentuj příspěvek

Kontrolní číslo: 906
Odeslat komentář

Aktuální články

Jak nakrmit Draka?

Ondřej Lapisz

Vzdělávací kurzy

Vzdělávací kurzy pro firmy

Newsletter

Ty nejdůležitější zprávy pro vaše čínské podnikání.
Přihlaste se k odběru pravidelného Newsletteru zde.
Odeslat