TOPlist

Co čekat od čínského absolventa?

Hana Walderová
Co čekat od čínského absolventa?

Čínské školství dělí západní společnost na dva tábory. Jeho odpůrci odsuzují nechvalně známý dennodenní dril a metody, které prý zabíjejí kreativitu. Jeho příznivci naopak opěvují čínskou píli a pracovitost. Ti proti argumentují smutnými statistikami, které z rostoucího počtu syndromů vyhoření, mentálních poruch a sebevražd mladistvých viní absenci volného času a neúnosný tlak rodiny. Ti pro se pak ohánějí nejnovějšími výsledky studie PISA (z anglického Programme for International Student Assessment), která v roce 2009 do mezinárodního projektu srovnávající efektivitu národních školských systémů poprvé zapojila i čínské studenty. Ti obsadili vedoucí pozici ve všech hodnotících kritériích, tedy ve vědě, matematice i analýze čteného textu.

Čínské školství prochází změnami

Čínské školství prošlo od nástupů komunistů řadou změn. Někdy bylo považováno za jeden z hlavních nástrojů propagandy, jindy zase za její největší hrozbu. Společně s otevíráním trhu si soudruzi začali lámat hlavu nad tím, jak a co zlepšit, aby se čínská mládež svou kvalitou té ze západu nejen vyrovnala, ale aby ji - v ideálním případě - hravě předčila. Jednu z nejvýznamnějších reforem přinesl rok 1999, kdy se tzv. „education for quality“ (suzhi) stalo hlavní politikou čínského školství.
Suzhi zavrhuje tradiční a v Číně historicky velmi silně zakořeněný systém tzv. „exam-oriented education“, ve kterém vlastně nejde o nic víc, než o jedničky na vysvědčení. Namísto bezmyšlenkovitého opakování naučených dat a formulek suzhi prahne po rozvoji analytického myšlení, emoční inteligence, kreativity, schopnosti argumentovat a invenci – tedy po tom všem, co by mohlo Čínu odlišit od konkurence v momentě, kdy rostoucí ceny pracovní síly a transportu přesáhnou mez, která je zahraničními investory stále ještě považována za jakžtakž únosnou. Plán je to zajisté pěkný, což o to, problémem ovšem zůstává, že čínský školský systém stojí na komplexních společenských základech, které je velmi těžké změnit.

http://www.braintrack.com/images/college-and-work-news/chinese-students.jpg

Vzdělání je pro Číňany stále gró

V Číně je ono přesvědčení, že dobré vzdělání je vstupenkou do lepší společnosti, o poznání silnější než kdekoli jinde. Za všechno prý může ta proklatá politika jednoho dítěte zavedená na konci 70. let. Čína, ač je zemí, jež si v názvu nosí přízvisko lidová, odkazuje – alespoň co se sociálního státu týče – na konfuciánské hodnoty. Podle nich o stárnoucí občany nepřebírá zodpovědnost stát, ale mladší generace. A tedy zatímco se tradičně finanční zátěž dělila mezi pět šest dětí, s politikou jednoho dítěte přešlo vše na bedra milovaného jedináčka. Rodiče tak na své dítě prakticky od kolébky kladou obří nároky a do jeho rozvoje vkládají nejen značnou část svých úspor, ale i naděje na své vlastní spokojené stáří. Navíc, Čína na rozdíl od západu nějak neuznává, že každý má vlohy na něco jiného a že ne každému je dáno, aby zvládl vystudovat vysokou školu. V Číně panuje přesvědčení, že pokud člověk chce, dosáhne všeho, čeho si umane. Stačí mu k tomu pouze silná vůle a spousta dřiny. Pro Číňana je neúspěch odrazem jeho nedostatečné sebediscipliny.

Gaokao - zkouška (čínského) života

Prakticky celý život dospívajícího se v Číně točí kolem jednoho jediného dne – kolem dne zkoušky gaokao. Dosažené skóre totiž rozhoduje o tom, na jakou universitu (a zdali vůbec) může být student přijat. V minulém roce skládalo gaokao devět milionů lidí, soupeřících o sedm milionů universitních míst. Všichni přitom doufali v jediné, a to excelovat ve zkoušce natolik, aby mohli být přijati na ty nejlepší z nejlepších škol. Konkurence univerzitně vzdělaných je v Číně čím dál tím větší a poptávka po slibných místech drtivě převyšuje nabídku. S nadsázkou se dnes dokonce říká, že bez doktorátu už člověka nevezmou ani na přepážku na poště. A tak zatímco si vláda vymýšlí koncepty kvalitativního vzdělávání a doufá v příchod prvního čínského Steveho Jobse, čínské rodiče stále ještě straší spíše než nedostatek kreativity, neúspěch jejich dětí v gaokao. A tak Číňani studují až 13 hodin denně šest (někdy i sedm) dní v týdnu, docházejí na nejrůznější doučování a prázdniny pro ně místo odpočinku znamenají možnost dohnat, co kdy zameškaly. To vše pod neúprosným tlakem rodičů. Ještě horší je situace ve vnitrozemí, které oproti městům na pobřeží značně zaostává nejen ve výdělcích, ale i v kvalitě školství. Pro tamější děti odchod z vesnice do města představuje splnění tajných snů a vymanění se z nálepky zaostalého vesničana. Dostat se na vysokou školu pak nabízí zcela zásadní rozdíl mezi tím, zdali bude mít mladý člověk možnost získat v městě dobrou práci a s ní i vyšší sociální statut, či se stane pouze migrující pracovní sílou, kterou nečeká o mnoho více než nekonečné šichty u pásu, nezáviděníhodné životní podmínky a diskriminace ze strany městských obyvatel. S takovou vidinou je pak tlak a stres kladený na děti ještě větší a není divu, že ne každé z nich, to psychicky ustojí.

http://110.164.59.211/gmsinfo/images/stories/general_news/chinese%20student.jpg

Čínští studenti míří "na Západ"

Ačkoli je daná situace ještě tuze daleko od kloudného řešení a tlak kladený na mladé lidi ještě nějakou tu dobu neustoupí, zdá se, že první vlaštovky už jsou na cestě. S rozvojem čínského kapitalismu se mimo jiné výrazně rozšířil i trh se vzděláváním a státní vysoké školy doplnily privátní university, které zejména pro movitější rodiny nabízejí vhodnou alternativu v případě neúspěchu jejich dětí v celonárodní zkoušce. Stále více čínských studentů se také za vzděláním vydává do zahraničí. Mezi nejoblíbenější destinace tradičně patří anglicky mluvící země, zejména pak Spojené státy a Velká Británie. A kdo ví, třeba si dokonce příští generace čínských rodičů při vzpomínce na své vlastní mládí uvědomí, že své děti nechce vystavovat stejnému tlaku a že místo schopnosti přeříkat zpaměti velkou násobilku je pro ně důležitější, aby věděly, kde daný výsledek najít a co s ním pak dál. Teprve pak bude úspěch kvalitativního vzdělávání suzhi zaručen. Do té doby, nechť se zaměstnavatelé u čínských absolventů spokojí především s brilantní pamětí, tvrdou kázní a schopností perfektně poslouchat příkazy. A vlastně je toto opravdu tak málo? Vždyť nesmíme zapomínat, že čínské vzdělání – ač kritizováno jak chce - nechalo zbytek světa v silném závěsu, a že se Čínský absolvent stal novým snem zápaďáckých ministrů školství.

Komentáře (1)

Komentuj příspěvek

Kontrolní číslo: 242
Odeslat komentář
5. května 2013
ministr školství

Je to náš sen: http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/301045-cinsti-skolaci-spachali-sebevrazdu-protoze-nestihli-vypracovat-domaci-ukoly.html

Aktuální články

Jak nakrmit Draka?

Ondřej Lapisz

Vzdělávací kurzy

Vzdělávací kurzy pro firmy

Newsletter

Ty nejdůležitější zprávy pro vaše čínské podnikání.
Přihlaste se k odběru pravidelného Newsletteru zde.
Odeslat